| |
|
|
Vodní rostliny
Bez vodních rostlin by v jezírku nebyl život. Přijímají přebytky živin, čistí vodu a pro nás představují neobyčejnou pastvu pro oči. Při výběru vodních rostlin musíme zohlednit především tyto zásady:
optimální hloubku pro rostlinu
intenzita oslunění
výživa rostliny
Vodní flóra se dělí do několika skupin:
lekníny
hluboko vodní rostliny
pobřežní rostliny
ponorné rostliny
mokřadní rostliny
Lekníny
Lekníny neboli NYMPHAEA patří k nejpůvabnějším vodním rostlinám. Svou elegancí a pestrými barvami zdobí
jezírko po celé léto. Rostou většinou ve větších hloubkách, ačkoli některým menším trpasličím druhům se daří
i na mělčině či při břehu. Rozpětí listů na vodní hladině obvykle odpovídá hodnotě hloubky, ve které roste,
vynásobené koeficientem 1-1,5 krát. Listový kruh rostliny, která roste v hloubce 60 cm, tedy bude mít průměr asi
60 až 90 cm. Lekníny mají tlustý masitý oddenek šířící se po dně (pokud není vysazen v košíku). Existuje několik druhů a velké množství kultivarů.
Lekníny odolné proti mrazu
- Nymphaea „ Marliacea Chromatella“
- Květy jsou kanárkově žluté o průměru 15 cm. Petály jsou široké a zahnuté
směrem dovnitř. Velké, olivově zelené listy mají masivní bronzové a
kaštanově hnědé mramorování. Doporučená hloubka výsadby 40-70 cm.
- Nymphaea „Marliacea Albida“
- Velmi oblíbený kultivar s velkými bílými vonícími květy o průměru 15 cm.
Rub petálů bývá světle růžový. Listy tmavě zelené. Doporučená hloubka
výsadby 40-70 cm.
- Nymphaea „Escarboucle“
- Nejznámější leknín s sytě červenými vonícími květy. Střed květu zdobí žluté tyčinky
se zlatožlutými prašníky. Listy jsou světle zelené. Velice robustní leknín hodící se
do větších jezírek. Doporučená hloubka výsadby 50-100cm.
- Nymphaea „Comanche“
- Kultivar s proměnným květem, jehož malé, tmavě oranžové květy stárnou do
bronzové. Rostou těsně nad listy, jež jsou zprvu purpurové, ale jakmile se plně
rozvinou zezelenají. Doporučená hloubka výsadby 30-45 cm .
- Nymphaea „Aurora“
- Je to proměnný trpasličí leknín. Poupata mají krémovou barvu, žlutý odstín květu
přechází v oranžovou, později pak v krvavě rudou. Tento druh je náročnější na
pořízení pro svou obtížnou dostupnost. Leknín je dlouhodenní a doporučená hloubka
výsadby se 30-45 cm.
Tropické lekníny
- „Blue Beauty“
- Vonící květy mají tmavě modrou barvu. Z terče uprostřed květu vyrůstají žluté tyčinky se zlatými
prašníky. Sepály jsou černě lemované a černě skvrnité. Listy jsou velké, tmavě zelené. Horní
strana listu je hnědě tečkovaná, rub je purpurový. Na venkovní použití u nás se nedoporučuje
je velmi choulostivý na počasí a hodí se spíše do interiéru. Nákladný na pořízení - cca 2000 Kč/ks.
Hlubokovodní rostliny
Termínem hluboko vodní rostliny bychom měli označovat stulíky, plavíny a lotosy. Tato kategorie nemá příliš mnoho zástupců.
- „Nuphar Lutea“ (stulík žlutý)
- Stulík je druh příbuzný leknínům. Patří do stejné čeledi je však méně dekorativní.
Jeho přednost spočívá v tom že se hodí do stinných míst v jezírku a v místě kde
se pohybuje voda, která pěstování leknínů znemožňuje. Jeho sytě žluté květy
lahvovitého tvaru mají charakteristický alkoholový odér. Mohutná rostlina hodící
se do větších koupacích jezírek. Doporučená hloubka výsadby 40-180 cm.
- „Nymphoides Peltata“ (plavín štítnatý)
- Výrazná rostlina, která se podobá trpasličím leknínům, a proto se jí
někdy říká leknín chudých. Malé okrouhlé zelené listy bývají posety
hnědými skvrnkami nebo mají hnědé mramorování. Květy plovoucí
na hladině jsou zářivě žluté, mají roztřepené okraje a objevují se od
poloviny léta. Doporučená hloubka výsadby 50-80 cm.
- Lotos
- Oblíbený v tropických oblastech, hodně se však pěstuje v jižní Evropě. V severní Evropě tak rozšířený
není, neboť v této geografické oblasti jej lze pěstovat pouze ve skleníku.
- „Nelumbo Nucifera“ (lotos indický)-
- Veliké květy, dosahující průměru až 30 cm, mají svěží růžovou barvu,
která stárne do masově růžové. Velké kruhové modrozelené listy rostou
na stoncích dlouhých až 180 cm.
Pobřežní rostliny
Do této skupiny rostlin patří ty druhy, kterým se daří ve vlhkém štěrku při okraji jezírka nebo v hloubce okolo 20 cm vody. Většina vodních rostlin obývá právě zónu mělké vody. Nízký vodní sloupec do 20 cm k tomu zajisté přispívá, neboť nabízí díky rychlému ohřívání vody a kolísání její výšky nejrozmanitější podmínky.
Odolné pobřežní rostliny
- Acorus Calamus (puškvorec obecný)
- Tento druh se nápadně podobá kosatci až na to, že nemá tak výrazné
květy. Dlouhé svěže zelené listy mečovitého tvaru vyrůstají ze silného
masitého oddenku. Rozdrcený oddenek je léčivý a voní po mandarinkách.
Dorůstá do velikosti 80 cm.
- Acorus Calamus Variegatus (puškvorec podélně pruhovaný)
- Tento druh díky svým krásným listům patří k nejhezčím pobřežním rostlinám. Je to kultivar puškvorce obecného a má proto stejné charakterové vlastnosti.
- Alisma Plantago-Aquatica (žabník jitrocelový)
- Lidově zvaná jako vodní jitrocel, s velice půvabnými jasně
zelenými vejčitými listy a pyramidovými latami růžových a
bílých květů. Tato květenství, která po odkvetení tvrdnou a
dřevnatí, jsou výbornou a vkusnou zimní ozdobou interiéru. Dřevnatá část dorůstá kolem 80 cm.
- Alisma Parviflora (žabník drobnokvětý)
- Je velice podobný druhu předchozímu, má však zaokrouhlené listy.
Květenství bílých a někdy růžových květů. Jeho velikost je o něco
menší 70 cm.
- Butomus umbellatus (šmel okoličnatý)
- Půvabná rákosovitá pobřežní rostlina s hezkými svěže zelenými listy.
Koncem léta se objevují okázalá okoličnatá květenství růžových květů.
Výborně se hodí k druhu Pontedria Cordata. Jeho velikost v rozmezí
od 50-80 cm.
- Calla Palustris (ďáblík bahenní)
- Touto rostlinou můžeme krásně zamaskovat nevzhledný okraj jezírka.
Má silné plazivé kořeny obalené půvabnými voskovanými listy srdčitého tvaru.
Uvnitř bílého toulce květu je kyjovitá palice, která dozrává v oranžově
červenou tobolku plnou semínek. Rostlinka menšího vzrůstu 15-25 cm.
Lépe roste v kyselejších vodách a na přímém slunci.
- Caltha Palustris (blatouch bahenní)
- Ostře žluté květy blatouch se mám ohlásí ze začátku jara. Nejlépe se jí daří
ve vlhkém vodním substrátu při okraji jezírka. Z tmavě zelené masy
lesklých vroubkovaných listů vykukují již zmiňované zlatožluté květy
miskovitého tvaru.Při ideálních podmínkách dorůstá k 30 cm.
- Carex Pseudocyperus (ostřice pašáchor)
- Vytváří řídké trsy světlozelených listů. Začátkem léta se objevují
zelená květenství hnědých klásků. Odolná travina dorůstá k 40 cm.
- Carex Grayi (ostřice Grayiova)
- Tato vodní travina snáší větší vlhkost. Má zajímavé klásky, které vytvářejí
ostnatou kouli. Dorůstá až na 50 cm.
- Iris Pseudacorus (kosatec žlutý)
- Velmi bujný a zároveň nenáročný kosatec hodící se do větších jezírek. Tento
druh má celou řadu pestrých a užitečných kultivarů. Má dlouhé, zelenkavé
páskovité listy a přes léto kvete zářivě žlutými květy s malými černými
skvrnkami. Roste-li tento kosatec v optimálních podmínkách, tedy nikoli v
uzavřené nádobě, dosahuje výšky 120 cm.
- Iris Versicolor (kosatec různobarevný)
- Je to severoamerická verze evropského kosatce žlutého, liší se však
svou velikostí. Květy se objevují počátkem léta a mají fialovomodrou
barvu s purpurovým žilkováním a nápadnou žlutou skvrnkou uprostřed
okvětních plátků. Listy jsou zelené a mají mečovitý tvar. Velikost 60 cm.
- Juncus Effusus Spiralis (sítina rozkladitá)
- Jeden z druhů rodu Juncus, který stojí za to pěstovat. Vzhledově se hodně
podobá běžným sítinám, má však tmavě zelené jehlovité listy, které jsou
spirálově zkroucené a připomínají vývrtku. Zaručeně upoutá pozornost svým
bizarním tvarem. Dorůstá okolo 40 cm.
- Mentha Aquatica (máta vodní)
- Nenáročná a někdy dost expanzivní rostlina, které se daří na mělčinách. Roste ve
vodě hluboké několik centimetrů, ale daří se jí i ve vlhkém štěrku. Je plazivá a
dobře zakořeňující. Jako každá máta má i tento druh výrazné aroma. Chlupaté
zelené listy rostou na útlé načervenalé lodyze.Květenství jemně šeříkové barvy.
- Menyanthes Trifoliata (vachta trojlistá)
- Velmi osobitá rostlina vhodná do mělčin. Na jaře kvete sněhově bílými
květy s roztřepenými okraji. Listy jsou tmavě zelené a připomínají
listy fazole. Menší spíše plazivá rostlinka 10-25 cm.
- Phragmites Australis (rákos východní)
- Rychle rostoucí a šířící se rákos. Měli bychom ho sázet s největší
opatrností, bývá velmi destruktivní a neodborná výsadba může v
některých případech dopadnout fiaskem. Tato rostlina vytváří mohutný
kořenový systém, nápadně se podobá bambusu, má pěkné stříbřité
bílé až na fialově hedvábné květní latky. Dosahuje velikosti 120-150 cm.
- Phragmites Australis Variegatus (rákos pruhovaný)
- Tento kultivar roste na rozdíl od běžného, obecného rákosu mnohem
pomaleji, je kratší a dekorativnější. Listy jsou bílo zeleně pruhované.
Velikost tohoto kultivaru je 80-100 cm.
- Pontederia Cordata (modrásek srdčitý)
- Rostlina vznešeného tvaru vytvářející množství lodyh. Každá lodyha
sestává z vejčitého nebo kopinatého listu zářivě zelené barvy a listenu.
Na lodyze se koncem léta objevuje hustě modré květenství. Existují i
jiná zabarvení třeba bílá či červená. Velikost 60-70 cm.
- Ranunculus Lingua (pryskyřník velký)
- Hezká vysoká rostlina se silnými vzpřímenými lodyhami, které jsou duté
a načervenalé. Stonky bývají obaleny tmavě zelenými listy. Až 80 cm
vysoká.
- Sagittaria Latifolia (šípatka širokolistá)
- Šípatka původem ze Severní Ameriky, je větší než ostatní běžné
pěstované kultivary. Listy mají čistý šípovitý tvar a jsou velmi výrazné
a působivé. Květy bílé, dorůstající do výšky 80 cm.
- Scirpus Lacustris (skřipinec jezerní)
- Jde o pravý druh skřipince, dle pověsti údajně ochraňovala malého
Mojžíše. Hodí se do mělčích vod, má tuhé tmavě zelené jehlicovité listy.
V létě rostlinu zdobí střapce červeně hnědých květů. Rychle se rozrůstá
a dosahuje velikosti jednoho metru.
- Scirpus Tabernaemontanii Zebrinus (skřipinec pruhovaný)
- Velice oblíbený mutant. List zdobí příčné, bílé a zelené
pruhy, které se pravidelně střídají. Tento kultivar je ze všech
druhů nejmenší 70 cm a nejdekorativnější.
- Typha Latifolia (orobinec širokolistý)
- Nejrozšířenější, nejmohutnější, nejodolnější z orobinců. Tuto rostlinu
by měl stejně jako rákos vysazovat odborník a to proto že při
nesprávném použití se začne naprosto nespoutaným způsobem
rozrůstat a tím vytlačovat konkurenční flóru. Je vysoká, má těžké listy
na přelomu léta a podzimu z ní dozrávají květenství v podobě tlusté
palice čokoládově hnědé barvy. 100-180 cm.
- Typha Angustifolia (orobinec úzkolistý)
- Je vysoká elegantní rostlina s úzkými šedozelenými listy a výrazným
květenstvím v podobě hnědé palice, která svým tvarem připomíná
kubánský doutník. Není tak destruktivní jako orobinec širokolistý.
Pozvolna se rozrůstá a dosahuje výšky 140 cm.
- Typha Laxmannii (orobinec Laxmannův)
- Orobinec s úzkými šedozelenými listy a hezkými hnědými palicemi.
Není tak agresivní jako výše popsané druhy, je však rozumné ho
bedlivě sledovat. Chceme-li mít v jezírku orobinec, zvolíme právě
tento druh, který se dá poměrně zvládnout.
- Typha Minima (orobinec nejmenší)
- Je to vůbec nejmenší druh orobince. Má tmavě zelené trávovité listy a
malé cca. 2 cm hnědé kulaté palice. Není vůbec agresivní a je nenáročný
na pěstování. Tento druh sice nevypadá tak důstojně jako jeho mohutnější
příbuzní, je to však rozhodně plnohodnotný zástupce této fascinující čeledi.
Doroste jen do 50 cm.
- Juncus Effesus (sítina rozkladitá)
- Velice odolná sítina rostoucí při okraji zahradního jezírka. Nejlépe se jí daří
na přímém slunci ve vlhkém štěrku. Jehlicovité listy mají světle zelenou
barvu. Rostlina dorůstá do výšky 60 cm a kvete od července do srpna.
Choulostivé pobřežní rostliny
- Lysimachia Thyrsiflora (vrbina kytkokvětá)
- Poměrně málo vzrůstná rostlina, která se hodí na zpevnění břehů
jezírka, její kořenový systém dokáže rychle prokořenit vlhkým
štěrkem. Má zelené listy a koncem července kvete oslnivou
žlutou barvou. Dorůstá jen 30 cm.
- Hippuris Vulgaris (průstka obecná)
- Rostlina má zelenou barvu a její zvláštnost je že nekvete. Jehlicovité listy
jsou 30 cm dlouhé. Optimální podmínky pro tento druh světlo,vláha a
kyselejší ph vody.
Ponorné rostliny
Jde o skupinu rostlin, kterým se lidově říká „vodní trávy“. Jsou to zpravidla nepříliš atraktivní trávovité keříky,
hrají však významnou roli v utváření chemické rovnováhy jezírka, protože z vody odčerpávají minerály a
omezují tak populaci nežádoucích, volně plovoucích řas. Uvolňují do vody kyslík a jsou nezbytnou součástí
každého koupacího jezírka.
- Ceratophyllum Demersum (růžkatec ponorný)
- Tato rostlina v jezírku odčerpává živiny přímo z vody svými
zelenými listy. Začátkem jara stonky zakořeňují na dně a s
příchodem léta se ze štěrku uvolňují a vyplavou na hladinu, kde
se volně vznášejí. V zimě opět klesnou na dno jezírka.
- Myriophyllum Aquaticum (stolístek vodní)
- Je to rostlina se zpeřenými listy, která roste zcela nebo částečně
pod vodou. Má spoustu kladných vlastností, dobře snáší mrazy.
Významně přispívá k udržování přirozené rovnováhy ve vodě.
Mokřadní rostliny
- Glyceria Maxima Variegata (zblochan vodní)
- Velmi pěkná trávovitá trvalka, která roste ve vlhkých půdách nebo ve vodě
hluboké pár centimetrů. Dokáže rychle stabilizovat břehy vodních toků.
Elegantní podélně pruhované listy mají na jaře silně červený nádech.
Vysadí-li se v substrátu bývá velmi bujná. Dorůstá 30-50 cm.
- Lythrum Salicaria (kyprej vrbice)
- Jen málokterá mokřadní rostlina dokáže tento druh, kvetoucí od
poloviny do konce léta, překonat v barevnosti a spolehlivosti vykvetení.
Tvoří klasovité květenství tmavě růžově purpurových kvítků. Velikost do
100 cm.
- Lysimachia nummularia (vrbina penízková)
- Je to víceméně stále zelená kobercovitá rostlina, kterou lze
dokonale zamaskovat hranici mezi mokřadem a jezírkem. Přes léto
jsou svěže zelené lístky poseté hvězdicovitými květy. Velikost 5 cm.
|
|